6. Akvarijní osvětlení – Světelné spektrum

světelné spektrum
V předcházejících kapitolách jsme vyřešili problém světelné intenzity, a tak je čas, vrhnut se na další díl skládačky. Světelné spektrum je jistě zajímavé téma, ale je skutečně tak důležité? Vyplatí se nám utrácet vysoké částky za speciální zářivky? V dnešním článku budeme na tyto otázky hledat odpovědi.

Akvarijní osvětlení se používá především ze dvou důvodů. Zaprvé chceme něco vidět a nezírat do potemnělé nádrže. Zadruhé musíme uspokojit potřeby rostlin a umožnit jim tak zdravý růst. Při volbě zářivek bychom měli brát v úvahu obě kritéria a podle toho vybírat.

Nejdříve se pojďme zaměřit na rostliny.

Světlo umožňuje rostlinám provádět fotosyntézu, což je základ všeho. Pokud nebude probíhat (nebo jen málo), rostlinám se v žádném případě nemůže dařit. Naším cílem tedy je, poskytnout rostlinám takové světlo, při kterém může probíhat fotosyntéza.

Rostliny pro fotosyntézu využívají světelného záření v rozsahu vlnových dílek cca 400 – 750 (nm). To znamená od fialové přes modrou, zelenou, žlutou, oranžovou až po červenou část spektra.

viditelné spektrum

Každá rostlina má mírně odlišnou citlivost na různé vlnové délky, nicméně lze říci, že nejvíce se na fotosyntéze podílí modrofialová (400 – 450 nm) a červená (600 – 700 nm) část spektra.

Výrobci akvarijních zářivek živí fámu, že zelenožlutou (500 – 600 nm) část spektra rostliny nevyužívají. Využívají ji pouze řasy, které nám pak zamoří celé akvárium. Přesně z toho důvodu si musíme koupit mnohonásobně dražší „speciální“ zářivku, která svítí především v modrofialovém a červeném spektru.

Pravdou je, že většina rostlin sice odrazí nejvíce světla v zeleném spektru (proto mají zelenou barvu), ale podstatnou část zužitkují také při fotosyntéze. Lépe je to patrné z následujícího obrázku, který zobrazuje právě zužitkování různých vlnových délek rostlinami.

využití vlnových délek rostlinami
Využití vlnových délek rostlinami. Zelená část je sice nejmenší, ale rozhodně ne zanedbatelná.

Každá vlnová délka se na fotosyntéze podílí jinak, ale jednoduchý popis není možný. Vlnová délka světla má různý význam pro odlišné druhy rostlin, mění se během dne, ročního období atd. V grafu níže je vidět, jak se křivky světelného spektra mění během dne.

změna spektra během dne
Jak vidíte, světelné spektrum se během dne velmi výrazně mění.

U osvětlení je důležité především množství světla a doba svícení. Spektrum není nijak zásadní a je úplně zbytečné vyhazovat nehorázné peníze za „speciální“ zářivky, které nám nepřinesou vůbec žádný užitek. Ideální volbou je širokospektrální zdroj světla, tedy klasické bílé světlo. V případě, že se rozhodnete pro klasické zářivky (žádné speciálky), jste vyřešili světelné spektrum nejlepším možným způsobem a dál se jím nemusíte zabývat. Rostlinám poskytnete světlo ve všech vlnových délkách a ještě ušetříte peníze.

Vyberte si světlo příjemné pro vaše oči.

V případě, že si budete vybírat běžné zářivky T5, pravděpodobně se setkáte s označením 827, 830, 840 nebo 865. Číslo 8 v tomto případě označuje, jak kvalitně zářivka vykresluje barvy v porovnání denním světlem. Hodnota 8 je typická pro běžnou zářivku a pro účely akvaristiky se skvěle hodí. Čísla 27, 30, 40 a 65 označují teplotu chromatičnosti, která se udává v kelvinech. Tato hodnota vyjadřuje barevný odstín zdroje světla. V tomto případě je výběr zcela na vašem uvážení. Záleží pouze na tom, jaký barevný tón se vám nejvíc líbí.

27 = 2700 K, 30 = 3000 K, 40 = 4000 K, 65 = 6500 K

kelvinova stupnice

Zářivka 6500 K – „studená bílá“. Záře se nejvíce podobá běžnému polednímu světlu. Jedná se tedy o bílé světlo s modrým nádechem.

Zářivka 4000 K – „denní bílá“. Neutrální teplota barev s vyváženou úrovní modrých a červených (oranžových) tónů.

Zářivka 2700 – 3000 K –  „teplá bílá“. Barvy světla při západu slunce s převahou červených a oranžových tónů.

V poslední kapitole této série se řekneme pár užitečných tipů.