Prospěšné bakterie – mýty

Prospěšné bakterie

Prospěšné bakterie kolem sebe vytvářejí spoustu mýtů. V tomto článku se podíváme na 3 nejčastější fámy a uvedeme věci na pravou míru.

1. Mýtus

„Vysoké hladiny amoniaku nebo dusitanů zastavují růst prospěšných bakterií.“

Toto tvrzení jednoduše není pravdivé. Nárůst koncentrace amoniaku a dusitanů na úrovně 5, 10 nebo dokonce 20 ppm nezastavuje růst prospěšných bakterií. Minimálně osm univerzitních výzkumů (Lewis 1958, Olah 1993, Tappe 1996, Willke 1996, Du 2003, Gibbs 1919, Grzesiak 2017, Kasmurik 2018) prokázalo, že prospěšné bakterie sice dokáží růst už při koncentraci  amoniaku a dusitanů 1 ppm a méně, ale nejrychlejšího růstu dosahují při koncentracích 400-2000 ppm.

Závěr: Vysoké hladiny amoniaku nebo dusitanů nezastavují růst prospěšných bakterií.

2. Mýtus

„Prospěšné bakterie bez potravy umírají.“

Prospěšné bakterie neumírají, pokud jsou delší dobu bez jídla. V knize „The Isolation and Study of Nitriifying Bacteria“ W. Gibbs zjistil, že prospěšné bakterie přežijí déle než 7 let uzavřené v lahvi s trochou vzduchu a světla. Mnoho průzkumů (Geets et. al. 2006, Wilhelm et al., 1998; Tappe et al., 1999; Laanbroek & Bär‐Gilissen, 2002) potvrdilo, že prospěšné bakterie přežijí  bez potravy minimálně 7 měsíců. Důvodem je to, že jde o aerobní organismy s pomalým metabolismem, které potřebují hlavně vlhké prostředí a dostatečný přísun vzduchu.

Prospěšné bakterie v akváriích se stanou neúčinnými, pokud se nechají vyschnout. Většina jich totiž žije ve formě porézních měkkých gelů. Když tyto gely vyschnou, ztratí svou poréznost. Při opětovném navlhčení se tak voda nemůže póry dostat k prospěšným bakteriím, které nemohou dělat svou práci.

Závěr: Prospěšné bakterie vydrží bez potravy měsíce až roky.

3. Mýtus

„Prospěšné bakterie se v určitém okamžiku přestanou množit.“

Na internetu jde o často opakované tvrzení, které vychází z logické, avšak mylné, úvahy:

„Příliš mnoho filtrace je vlastně plýtváním. Nitrifikační bakterie dorostou pouze do velikosti, která odpovídá jejich zdroji potravy, což je biologická zátěž. Biologická zátěž samozřejmě pochází z rybího odpadu a nespotřebovaného krmiva. Kolonie bakterií se rozrostou natolik, aby spotřebovaly množství vyprodukovaného odpadu. Nic víc, nic míň. Takže přefiltrování není technicky možné.“

Toto vysvětlení obsahuje zásadní nepochopení toho, jak bakterie žijí a množí se. Přemýšlejte o tom takto. Nitrifikační bakterie přijímají potravu a množí se dělením na dvě části. S velkým přísunem čpavku se bakterie množí řekněme jednou za 24 hodin. Budou se tedy množit každých 24 hodin, dokud nedosáhnou úrovně řekněme 1 miliardy a obsah čpavku se nesníží na sotva detekovatelné množství. Pokud by se přísun čpavku zcela zastavil, prospěšné bakterie by se přestaly množit. Jenže přísun čpavku se nikdy zcela nezastaví, protože ryby čpavek produkují. Prospěšné bakterie se tedy stále množí, jen pomaleji. Z 1 miliardy se pak mohou stát 2 miliardy za dva týdny, 4 miliardy za osm týdnů, 8 miliard za dvacet týdnů atd. Takže za dvacet týdnů, bez zvýšení biologické zátěže, vzroste kapacita biofiltru osmkrát, za předpokladu, že filtr nečistíme. Celé je to trochu idealizované a zjednodušené, ale logicky správné.

Organismy nižšího řádu, jako jsou bakterie, nevyžadují dané množství potravy za den, aby přežily nebo se rozmnožovaly. Například autotrofní bakterie, která je zásobována 0,4 ppm amoniaku denně, se může každý den rozdělit na dvě části. Při 0,1 ppm amoniaku se mohou rozdělit každé 4 dny. Při 0,05 ppm se mohou rozdělit každých 8 dní. A při 0,025 ppm se mohou rozdělit každých 16 dní atd… POČET bakterií v systému stoupá i při nízké koncentraci čpavku. Čím nižší je množství potravy, tím pomaleji se bakterie množí, ale nepřestanou se množit úplně, dokud hladina čpavku nedosáhne skutečné nuly. Vzhledem k tomu, že ryby neustále vylučují čpavek, tato hladina čpavku nemůže dosáhnout skutečné nuly v žádné nádrži.

Vzhledem k tomu, že rychlost reprodukce bakterií se exponenciálně snižuje a ve filtračním médiu jsou organismy, které prospěšné bakterie požírají, existuje praktický limit pro růst. Tento limit je řádově pěti až desetinásobkem počtu bakterií potřebných k dosažení koncentrace amoniaku pod úroveň 0,25 ppm.

Závěr: Prospěšné bakterie by se přestaly množit pouze v případě, kdy by se koncentrace amoniaku snížila na 0, což není možné v žádném akváriu.