Pancéřníček Adolfův
Vědecké jméno
Corydoras adolfoi
Běžná jména
Pancéřníček Adolfův
Adolfo’s catfish
Adolfos Cory
Původ
Původ: přítoky Rio Negro v Brazílii
Biotop: Amazonie
Dimorfismus
Samice jsou větší a zavalitější. Samci mají zašpičatělou hřbetní ploutev.
Podmínky chovu
Teplota: 22 – 26 °C
pH: 5.0 – 7.0
Tvrdost: 1 – 10 °dGH
Nádrž
Délka: 90 cm
Objem: 120 l
Chov
Střední
Velikost
5.5 – 6 cm
Věk
3 – 5 let
Zóna
dno a střed nádrže
Hejnovost
nejméně 8 ks
Potrava
Pancéřníček Adolfův je všežravec, který přijme většinu potápějící se sušené potravy, ale jeho jídelníček musí být pestřejší než jen vločky, které dopadnou na dno.
Jídelníček složte ze speciálních krmných tablet pro ryby žijící na dně. Nezapomeňte na dafnie, artemie, nitěnky a komáří larvy, které pancéřníčci milují. Pravidelně krmte rostlinnou složkou (okurky, cuketa, vařený špenát nebo hrášek).
V žádném případě neočekávejte, že přežijí jen na zbytcích potravy od ostatních obyvatel akvária.
Snášenlivost
Klidný druh, které mu se nebude dařit dobře ve společnosti agresivních a výrazně větších druhů. Nejdůležitějšími spolubydlícími jsou zástupci jeho vlastního druhu. Pancéřníček Adolfův musí žít v hejnu o minimálně 8 jedincích (čím více, tím lépe).
Panéřníčci tvoří hejna pouze s jedinci stejného druhu. 8 různých druhů pancéřníčků hejno nikdy nevytvoří a budou živořit.
Ve společenské nádrži si ostatních ryb nevšímá. Vyberte mu klidné spolubydlící, protože jde o rybku, která se snadno leká (příliš aktivní a velké druhy). V ideálním případě ho chovejte s dalšími jihoamerickými druhy (tetry, sekernatky, štíhlotělovití, menší druhy vrubozubcovitých a cichlidek).
Vyvarujte se příliš velké potravní konkurence na dně nádrže. Nejlepším možným řešením je situace, kdy je Pancéřníček Adolfův jediným druhem této zóny akvária. Zkuste se vyhýbat kombinaci s jinými druhy pancéřníčků, krunýřovců a mřenek.
Chování
Mírumilovná ryba, která není nikdy agresivní. Pokud se cítí v bezpečí, je živá a aktivní, kdy většinu času tráví zběsilým rejděním po dně při hledání potravy. Někdy se ráda baví v proudu ve střední části nádrže a podél stěn. Pokud nejsou pancéřníčci během dne aktivní, může to být způsobeno problémy v soužití (jiné druhy je zastrašují), příliš malým počtem jedinců, nevhodným akváriem nebo příliš slabým proudem. Zkontrolujte a případně napravte tyto nedostatky a uvidíte, že Vaši pancéřníčci ožijí i během dne.
Aby se Pancéřníček Adolfův cítil dobře, musíte uspokojit jeho družný instinkt. Minimální počet chovaných jedinců by měl být 8 ks (čím více, tím lépe). Neváhejte do akvária umístit maximální počet jedinců (samozřejmě s ohledem na plochu dna a objem nádrže).
6 až 8 jedinců: naprosté minimum
9 až 13 jedinců: správná životaschopnost
14 a více jedinců: chování podobné přirozenému
Čím více jedinců budete chovat, tím více se bude chování podobat tomu přirozenému (v přírodě tvoří pancéřníčci hejna o stovkách jedinců).
I když jde o bojácné ryby, s trpělivostí a klidným přístupem si zvyknou na Vaši přítomnost. Dělejte pomalá, velmi klidná gesta a pokud se pancéřníčci neschovají, znamená to, že se cítí v bezpečí a jejich sebevědomí je vysoko nad normálem, což je skvělé.
Rozmnožování
Optimální věk pro odchov pancéřníčků je kolem 3/4 roku. Čím je samice starší, tím větší je tloušťka vajíček, která jsou odolnější, a tudíž mají větší šanci na přežití, což značně zvyšuje počet plůdků. Množení je možné i v dřívějším věku, ale potěru je poměrně málo. Základem úspěšného chovu je tedy kvalitní a udržovaná nádrž, kde se pancéřníčci dožívají vysokého věku.
V množení jsou možné dvě strategie. Buď se rozhodněte pro tření v komunitní nádrži a přemisťování vajíček do chovné nádrže nebo pro rozmnožení v třecí nádrži a následné přemístění rodičů do společenské nádrže.
Při tření ve společenské nádrži proveďte velkou (50-70%) výměnu vody (doplňte o několik stupňů studenější vodou) a zvyšte okysličení a průtok v nádrži. Pokles teploty ve skutečnosti simuluje období dešťů v přírodním prostředí. Tento postup opakujte denně, dokud se ryby nevytřou. Zároveň hojně krmte mraženou nebo živou kořistí. Vajíčka se běžně ukládají na sklo akvária, ale doporučuje se poskytnout alternativy ve formě jemnolisté vegetace nebo jemných mopů na tření. Vajíčka přemístěte do třecí/odchovné nádrže, která obsahuje stejnou vodu, jako je ve společenské nádrži.
Při tření ve třecí nádrži probíhá vše velmi podobně. Do nádrže (stejná voda jako ve společenské nádrži) umístěte 2 samce a 1 samici (je viditelně plná vajíček). Již před přemístěním hojně krmte mraženou nebo živou kořistí. Proveďte velkou (50-70%) výměnu vody (doplňte o několik stupňů studenější vodou) a zvyšte okysličení a průtok. Tento postup opakujte denně, dokud se ryby nevytřou. Zároveň hojně krmte mraženou nebo živou kořistí. Vajíčka se běžně ukládají na sklo akvária, ale doporučuje se poskytnout alternativy ve formě jemnolisté vegetace nebo jemných mopů na tření. Jakmile se ryby vytřou, přemístěte je (pancéřníčci svá vajíčka žerou).
Snůška trvá 2 až 3 hodiny a zahrnuje 10 až 60 vajec. Aby se zabránilo výskytu plísní, můžete vejce ošetřit methylenovou modří. Jejich inkubace se liší podle teploty, ale bude v průměru od 3 do 5 dnů. Jakmile plůdek plně vstřebá žloutkové váčky, je schopen přijímat drobnou živou potravu jako jsou mikročervy, artemie, nauplie atd… Chov plůdku není snadný a vyžaduje vynikající kvalitu vody. Z pozorování se zdá, že plůdek je méně náchylný k nemocem, pokud je na dně nádrže tenká vrstva písku (spíše než holé dno).
Akvárium
Pancéřníček Adolfův vyžaduje především dvě věci: jemný substrát bez ostrých hran a proud ve střední části nádrže.
Substrát – je nutné použít velmi jemný štěrk nebo písek (plážový písek). Počátkem roku 2018 bylo zjištěno, že písek hraje klíčovou roli v ústní hygieně pancéřníčků, kteří při hledání potravy polykají a „plivou“ písek, čímž se zbavují mnoha parazitů.
Vždy se vyhýbejte substrátu s ostrými hranami, který poškozuje smyslové orgány v blízkosti úst .
Proud – více než na délce nádrže u pancéřníčků záleží na síle proudu. Tyto ryby jsou ve skutečnosti vynikající plavci a „atleti“. Silnější proud směřujte do středu nádrže (menší proud u hladiny a dna). Pokud nebudou pancéřníčci zastrašováni jinými druhy, budou velmi často plavat ve středu nádrže proti proudu. Abyste rybám dopřáli taky trochu oddechu, snižujte intenzitu proudu během noci.
Chcete-li vytvořit přirozené prostředí, použijte jako dekoraci naplavené dřevo a větve, které budou sloužit jako přirozené úkryty. Do akvária můžete přidat olšové šišky a sušené listy (po několika týdnech je vždy vyměňte). Dno pokryjte z 50-80% jemným pískem, 30-40% dřevem a 10-20% rostlin. Z rostlin vybírejte statné druhy s pomalým růstem a širokými listy.
V nádržích s pancéřníčky se nedoporučuje používat hnojiva, proto volte rostliny, které hnojení nevyžadují.
Pokud se Pancéřníček Adolfův ve Vašem akváriu cítí dobře, bude aktivní a neustále v pohybu. Pancéřníček, který neplave, je jedinec, který se ve svém prostředí necítí dobře.
Pancéřníčci jsou citliví na znečištění vody, takže je nutná pravidelná výměna vody (10-20% objemu nádrže týdně).
Je dobré vědět
- Existuje více než 200 druhů pancéřníčků, přičemž některé druhy se vzájemně kříží.
- Často jsou považováni za „čističe“ dna. Je pravdou, že se jedná o mrchožrouty, ale práci akvaristy nikdy nenahradí (nepožírají exkrementy). Jejich nákup z „praktických“ důvodů je tedy diskutabilní.
- Pancéřníčci nemají šupiny, díky čemuž jsou zvláště citliví na sůl, chemikálie, hnojiva a léky. Zároveň jsou poměrně nároční na kvalitu vody (nová voda musí mít stejné parametry jako voda v nádrži včetně teploty).
- Pokud nemocného pancéřníčka izolujete v karanténní nádrži, může chřadnout ještě rychleji. Zkuste karanténní nádrž umístit vedle společenské nádrže, aby se ryby vzájemně viděli.
- Pancéřníčci často polykají vzduchové bubliny na hladině. Ve skutečnosti jde o jakési „střevní“ dýchání, které rybám umožňuje doplňovat si zásobu kyslíku, když je to nutné.
- V těle mají toxin, díky kterému nemají žádného přirozeného predátora (dokonce ani piraně na pancéřníčky neútočí).
- Pancéřníčci mrkají.
- Pancéřníček Adolfův je často zaměňován s Pancéřníčkem Oranžovoskvrnným (Corydoras Duplicareus). Rozdíl je v tom, že černý pruh na zádech je u P. Adolfova tenčí než u P. Oranžovoskvrnného.